| | | |


Ukončování projektů FAQ

Dotazy prosím posílejte na mail: vrchotova@rect.muni.cz nebo sramkova@rect.muni.cz.

***

-        V projektu jsme jako koordinátoři a máme pět dalších partnerů (CEITEC a další 4 externí organizace mimo MU) – měli bychom uzavřít partnerskou smlouvu na období udržitelnosti. Existuje nějaký vzor? 

Pokud nemáte udržitelnost upravenu v partnerské smlouvě, případně máte, ale chcete ji více specifikovat, doporučujeme vytvořit dodatek k Partnerské smlouvě. Hlavní je, že podmínku udržitelnosti partneři mají uvedenu v současné partnerské smlouvě a další specifikace může následovat až po ukončení realizace projektu. Vzor partnerské smlouvy je ke stažení ZDE.

-        Do kdy je nutné partnerskou smlouvu v období udržitelnosti uzavřít?

Partnerská smlouva by měla pokrývat celé období udržitelnosti, což vychází z obecných pravidel i Rozhodnutí o poskytnutí dotace. 

-        Ve studii proveditelnosti máme v návrhu projektu k udržitelnosti uveden jen stručný text a plán prostředků dle položek rozpočtu na jednotlivé roky udržitelnosti. Byly to tehdejší plány a nyní bychom potřebovali čísla aktualizovat. To je možné udělat už teď před koncem projektu? Nebo se potom podává žádost přes změnové řízení až v období udržitelnosti? Pokud budeme aktualizovat čísla nyní, nemusíme dodržet ani celkové částky dle let ani celkovou sumu za pět let udržitelnosti nebo jaká jsou pravidla těchto úprav?

Pokud již nyní víte, že v rámci této přílohy dojde ke změně či upřesnění, nečekali bychom až na dobu udržitelnosti, ale změnu si podali co nejdříve. Těžko lze dopředu predikovat pohled MŠMT na změnu v rámci této přílohy. Určitě se nebojte změny provést tak, aby co nejvíce odpovídaly skutečnosti a uvidíte, zda to pro MŠMT bude problém, nebo změna hladce projde. Pokud vše zdůvodníte a obhájíte, neměl by to snad být problém.

-        Jak vypadá zpráva v období udržitelnosti? Co se dokládá? 

V obecné příručce verze č. 5 naleznete vzor ZoU od strany 290.

-       V obecné příručce jsou u vzoru ZoU (viz výše) uvedeny pouze vzory ke zprávám (průběžným/závěrečným), ale není zde vzor k nějakému dokladování nákladů v obd. udržitelnosti – nějaká obdoba klasické ŽoP, nemají zde žádný vzor ani k ŽoP (ta má samostatnou příručku, ale ani ta období udržitelnosti neřeší vůbec). Neexistuje ještě nějaký dokument k dokladování nákladů v období udržitelnosti?

Na samostatný dokument je ještě brzy. První projekty skončily minulý rok (spíše v jeho druhé polovině) a na MŠMT bude chvilku trvat, než upřesní způsob dokladování. Bude to spíše reakce na první odevzdané ZoU, kdy se samotný proces bude ještě pilovat. Každopádně toto téma s MŠMT v průběhu roku otevřeme, jakmile by bylo cokoliv nového, určitě dáme obratem vědět na všechna HS. Téma jsme diskutovali i s ostatními VŠ a zkušeností s ukončováním zatím moc není. Téma bude taktéž řešeno v rámci ČKR.

-        Kromě „Závěrečné zprávy o realizaci“ se někdy odevzdává také „Závěrečná zpráva projektu za celé období realizace projektu“. Jak se dozvíme, že „ZZoR za celé období“ bude pro nás povinná?

Zde se můžete plně spolehnout na systém IS KP14+, jakmile si založíte ZZoR, sám Vám nabídne správnou variantu. 

-       CBA analýza – do ní zadáme skutečná čísla čerpání za období řešení projektu a plánovaný rozpočet dle let na období udržitelnosti, který nyní aktualizujeme? 

Ano, do CBA analýzy se zadají skutečná čísla za období řešení projektu, a to jak u rozpočtu a provozní fáze, tak u socio-ekonomických dopadů, včetně aktualizace odhadu následujících roků v rámci referenčního období. Vždy je pak nutné zkontrolovat, zda má projekt „zelenou fajfku“ u finanční udržitelnosti, kladnou čistou současnou hodnotu (ČSH) a vnitřní výnosové procento (VVP) vyšší než referenční hodnota u ekonomické návratnosti investice. 

Aktualizace socio-ekonomických dopadů a výše uvedené požadavky na ČSH a VVP se týká pouze projektů, které měly povinnost vypracovat ekonomickou analýzu. Pro projekty, kde postačovala pouze finanční analýza jsou tyto body nerelevantní.

-        Kdy máme odevzdat dokument "Přehled hospodářského využití podpořených kapacit"? Standardně se každý rok dokládá nejpozději k 31. 7. k ZoR nebo ZoU. Tím, že nám končí projekt a letos už nic dalšího předkládat nebudeme (ZoU bude až příští rok), neměli bychom doložit už teď v rámci ZZoR?

Přehled hospodářského využití podpořených kapacit zpracováváme na OPR a odevzdáváme na ŘO hromadně za celou MU. Do vypořádání připomínek ZZoR dejte prosím informaci o tom, že budeme předkládat hromadně za celou MU standardně v červenci 2021. Následně Vás budeme informovat, jak postupovat vůči ŘO, ale vloni byl postup takový, že každý projekt ještě sám za sebe poslal depeši prostřednictvím IS KP14+, aby byla zachována auditní stopa v rámci projektu. 

-        V Metodickém dopisu k udržitelnosti ze dne 15. února 2021,  je v kapitole 7.1.5 Průběžná zpráva o udržitelnosti projektu uvedeno: „Pro projekty, u kterých má příjemce/partner povinnost uchovat majetek pořízený v průběhu realizace po určitou dobu, platí, že v případě poškození, nefunkčnosti, ztráty či odcizení tohoto majetku příjemce informuje ŘO prostřednictvím této zprávy o jeho náhradě.“ Jakého majetku a jakých typů výzev se uvedená podmínka týká?

Povinnost uchovat majetek, stejně jako případně informovat ŘO o jeho náhradě z důvodu poškození, ztráty či odcizení, je společná pro všechny výzvy, které mají v podmínkách výzvy definovanou udržitelnost. Tato povinnost je potom podrobněji upravena ve specifických pravidlech jednotlivých výzev, např. pro výzvy 016 a 017 v kapitole 7.3.6:

 „U projektů ERDF výzvy pro vysoké školy a výzvy Výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely – budování či modernizace se udržitelnost vztahuje na veškerou infrastrukturu pořízenou, vytvořenou, dobudovanou a modernizovanou v rámci realizace projektu a z prostředků projektu. Pořízená infrastruktura je primárně využívána v souladu s tím, k čemu byla pořízena a zároveň v souladu s pravidly veřejné podpory, viz kapitola 15.

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, u něhož jsou výdaje na pořízení zahrnuty do způsobilých výdajů projektu, nesmí příjemce po celou dobu realizace a udržitelnosti projektu prodat ani jinak zcizit. Tímto není dotčena prostá obměna majetku, zejména v souvislosti s technologickým rozvojem, kdy se druhově stejný majetek nahrazuje technologicky rozvinutějším…“

Povinnost vykazovat náhradu je pouze v případě poškození, ztráty či zcizení (neřešíme teď specifické případy jako zapůjčení, zatížení zástavním právem, věcným břemenem či převedení majetku jinému subjektu, ty podléhají vždy předchozímu schválení ze strany ŘO). Pokud tedy například počítač po třech letech, kdy již může být z pohledu Vašich potřeb morálně zastaralý, vyměníte za jiný počítač z nové modelové řady s lepší technickou konfigurací, který bude sloužit stejnému účelu, jedná se o prostou (přirozenou) obměnu majetku a není třeba ji vykazovat a zdůvodňovat (a to samozřejmě i bez přijetí Metodického dopisu). Obdobně tak v případě pořízení novějšího typu lékařského simulátoru či jakékoliv jiné infrastruktury.

Ostatně sama specifická pravidla tzv. 4výzvy v bodě 7.3.6 uvádějí „…Tímto není dotčena prostá obměna majetku, zejména v souvislosti s technologickým rozvojem, kdy se druhově stejný majetek nahrazuje technologicky rozvinutějším…“

Přijetí Metodického dopisu se snaží tyto situace optimalizovat a zjednodušit do té míry, že požadavek na průběžné hlášení každé změny v podstatě mění na jedno svodné hlášení ročně v rámci zprávy o udržitelnosti, kdy je tedy možné všechna potřebná data průběžné sbírat během roku a poté předložit najednou.


nahoru